Ostrov Penang a město "Jiříkov"
Den pátý, šestý
Dopoledne bylo ve znamení přesunu z Tanah Rata na ostrov Penang, přesněji pak do města Georgetownu "Jiříkov", hlavního města státu Penang.
Pro přesun jsme zvolili opět dálkový autobus, který jsme si i s jízdenkami zařizovali z domu. Cenově to vycházelo na cca: 35 MYR.
Cesta se nesla v klidnějším tempu, než ta minulá, takže jsme si příjemně odpočinuli. Po přibližně 4 hodinách jsme se přiblížili k první ze dvou zastávek. A to ještě na pevnině, v blízkosti trajektového terminálu, kde jsme také vystoupili. Druhá zastávka byla přímo na ostrově Penang, kousek od 13ti kilometrového mostu. Avšak vzhledem k ubytování už by tato zastávka pro nás byla dál. Za 1 MYR jsme se pak trajektem svezli na druhou stranu, kde jsme odchytli taxi a za 15 MYR jsme zamířili k ubytování. Tentokrát jsme si trochu připlatili a za asi 500 Kč / osobu/ noc jsme obývali nádherný dvoupatrový apartmán s výhledem na moře a nedalekou pevninu.
Vybalili jsme saky-paky a vyrazili do města na oběd. Nutno podotknout, že jsme nebyli v úplném centru, takže jsme po krátké prochazce a kousnutí mravencem skončili v Mekáči 🍔!! Dali jsme si teda ,, svačinu,, a vyrazili na obhlídku města - jak jinak než UBERem.
Tady jsme si udělali asi dvouhodinové kolečko po zavřených památkách. Ano, všechny památky zavíraly kolem 5té hod. Postávali jsme tedy před City Hall, St. George Church a Masjid Kapitana Kelinga. Obešli jsme centrum a vydali se zpět k hotelu na večeři. U hotelu jsme objevily konečně nějaké evropské jídlo, takže jsme se s chutí pustili do fish&chips a bylo to výborné. Dokonce jsme dostali i dezert v podobě mentolové zmrzliny - ta byla jedním slovem zajímavá!
Za dnešek: najeto cca 250 km, nachozeno cca 4 km
Další den ráno jsme vyrazili opět do centra a to hlavně na proslulé street art kresby na zdech domů. Cestou jsme to vzali přes čínské tržiště.
To se nachází celkem netradičně v domcích, které jsou vystavené na dřevěných kůlech přímo v moři. Celkem psycho představa, že zde většina obchodníků za svými krámky také žije.
Vzhledem k tomu, že byl zrovna odliv bylo vidět obnažené kůly, stejně jako byl cítit zápach tohoto místa. Obchodníci a rodiny žijící zde si nelamou hlavu s nějakým tříděním. Vše co zrovna potřebují vyhodit, včetně splašků, vyhodí rovnou pod sebe.
P.S : jak vidíte na fotce níže, i ten nejhorší barák má klimatizaci!
Následovala procházka po street art kresbách, u kterých mnohdy stálo procesí japonských turistů, z nichž každý potřeboval svou ,,originální,, fotku.
Také jsme narazili na (asi) školačky, kteří se snažili některé kresby napodobit do svých sešitů.
Po zhlédnutí místního umění jsme zamířili k čínskému chrámu Khoo Kongsi, který byl opravdu obrovský. (To jsme ještě netušili, že dnes narazíme i na větší). Prošli jsme ho poctivě celý a na chvíli usedli do stínu, kde jsme si rovnou střihli rozhovor pro místní univerzitní účely a vyrazili dál.
Následoval oběd, který bych přiřadila k těm více pálivým. Až tak, že jsem ho vlastně ani nedojedla.
Po obědě jsme vyrazili na vytoužený Penang Hill, takovou malou místní chloubu. Vyrazili jsme vlakem až na vrchol. Vlak se to podle mě jen jmenovalo, ve skutečnosti to byla dvou směrná horská dráha, kde se dva vlaky navzajem tahaly lany - princio jsem asi nepochopila, každopádně takto mě to řekl Jirka.
Na vrcholu vás čeká opravdu krásný výhled na podstatnou část Penangu, hlavně teda Georgetown a okolí.
My navštívili ještě místní botanickou zahradu, kterou jsme asi za hodinu prošli tam i zpět. Úchvatné byly nejenom rostliny, atrakce v podobě obrovských houpaček nad údolím a stezky ve výšce korun stromů, ale hlavně volně se pohybující opice a další zvířátka. (Hadi, které jsme naštěstí nepotkali).
Poslední zastávkou dnešního dne byl opravdu velkolepý buddhistický chrámový komplex Kek Lok Si, který se nachází trochu bokem od hlavního centra Georhetownu. S jistotou můžeme říci, že jsme nic většího doposud neviděli.
V hlavním chrámu zrovna probíhala mše, takže sál byl zaplněný skoro do posledního místa věřícími, kteří se usilovně modlili. Chvíli jsme tiše přihlíželi a pak jsme se vydali na obhlídku další části, která vedla zase o něco výše.
Zde jsme opět narazili na nespočet soch se znaky připomínající hákový kříž. Jak jsme se však dozvěděli, tento znak používá mnoho náboženství a ať už se jedná o svastiku vlevo či pravotočivou v každém náboženství nabývá jiných významu. Je to např. symbol štěstí, ženský symbol, či symbol obíhání Slunce.
Dalším podobným ,,vlakem,, jsme se svezli ještě o dekádu výše, kde jsme měli možnost obdivovat nejenom výhled, ale také obrovskou sochu bohyně.
Za dnešek: nachozeno cca 7 km