French Pass k narozeninám, co víc si přát (říjen)
Stejně jako na narozeniny Královny, tak i na mé narozeniny byl státní svátek. Sice ho nazvali Labour Day, ale co, bylo to 23. října a do práce se nemuselo.
Vyrazili jsme teda na dva dny někam za dobrodružstvím. Vzali jsme to přes Picton, hlavní trajektovou spojnici mezi severním a jižním ostrovem. Bohužel počasí nepřálo výhledům, takže jsme jeli dál.
Další zastávkou byla Pelorus Bridge Reserve, kterou protéká populární řeka Pelorus, na které se natáčela barelová scéna z filmu Hobbit. (Hmm, škoda, že jsem ten film neviděla).
Kromě řeky jsme si v rezervaci udělali menší procházku ke dvěma vodopádům a to po stezce Tawa walk. Pokud takhle odpoledne nemáte co na práci, tak se běžte projít po naší trase, žádné zázraky a mega vodopády se však nekonají.
Následovaly krátké zastávky v zálivech Okiwi Bay a Elaine Bay, kde jsme zároveň zastavili na obědovou svačinu a kochali se nádherným výhledem. To jsme, ale ještě netušili, že to nejlepší máme před sebou.
Z Elaine Bay jsme již najeli na gravelku (Nezpevněnou, štěrkovou cestu, kterou považují za normální hlavní silnici! No jo.) a vyrazili do našeho cíle - French Pass. Cesta měla trvat cca 30 min, nám trvala hodinu. Na takovou krásu jsme totiž nebyli připraveni. Zastavovali jsem a fotili snad na každém kilometru!
Všude kolem nás byly ohromné zelené kopečky pulsující energií a krásou. A tyto kopečky se prolínaly s mořskými zátokami a zálivy. Aby toho nebylo málo, tak všude kolem nás byly jen ovce a krávy. Upřímně jsme jim záviděli, že mají nejlepší výhledy na světě a hlavně každý den!
Po hodině jsme dorazili do French Passu, malé vesničky, nebo spíš obydlené zatáčky. Kromě kempu, asi 10 domů a školy tu nebylo opravdu nic. Tajemství celého French Passu totiž podle mě spočívá hlavně v té nádherné cestě sem.
Ubytovali jsme se tedy v kempu hned u pláže, vytáhli sváču a pozorovali nádherné okolí. K večeru jsme se šli projít podél pláže a malého přístavu až ke stráni plné divokých kal. Co asi dostanu za kytičku zítra 🤔😁?
Po cestě k autu jsme ještě objevili pár zajímavostí na pláži a šli si lehnout a pozorovat západ slunce. No takový byl plán, kdo by čekal, že západ nebyl úplně na tu stranu, kde jsme měli natočené auto. No já teda ne 😁.
Ráno jsem k mému překvapení dostala kalu! a nádhernou cestu zpět. A jako všechny cesty zpět i tato se nám zdála kratší. Škoda, ty výhledy byly opravdu nádherné.
